Jesenická vlna – ráj plachtařů

Už jste někdy slyšeli o Jesenické vlně? Jde o unikum, které se každoročně opakuje v Jeseníkách. Je to spojení geniální polohy letiště Mikulovice, podzimního počasí a hor.

Jak vlna vzniká?

Pravidelným podzimním prouděním větru, které vanou zpravidla jihozápadními směry přes hřebeny hor tvoří ideální podmínky pro tvorbu vlny. Tyto hřebeny se táhnou od Slezské harty přes Jeseníky, Rychlebské hory, Sový hory až do Krkonoš.

Na tento masiv naráží ohromná masa vzduchu, která postupuje směrem vzhůru a tvoří vlnu. Princip je stejný jako u mořských vln.

Proč je unikátní?

Prvním unikem je délka vlny, která umožňuje doletět během jednoho dne i 700km na cestě tam a zpět z Jesenického letiště. Pilot větroně vystoupá v aerovlaku nad hřebeny hor, kde se vypne vlečného letounu a dále sám pokračuje přes Praděd třeba až na Sněžku.

Dalším unikátem je výška, které piloti dosahují. Ta se může pohybovat od 1 500 m nad mořem až do 9 km. Limitující jsou povolení letových hladin z důvodu křížení tras dopravních letadel. V období vlnového létaní je běžné, že dopravní letouny mají povinnost respektovat tyto prostory a neomezovat plachtaře. Při překonávání maximálních výšek je nutné používat kyslíkové lahve a připravit si oblečení do nejtěžších mrazivých podmínek, kdy teplota v kluzáku klesá až na – 30 stupňů.

Nebezpečí

Vlna láká mnoho příznivců bezmotorového létání z celého světa. Ti mnohdy podceňují rizika, které skýtá tento přírodní fenomén. Hned po startu přicházejí na řadu turbulence ve formě větrů narážejících do letounu ve všech směrech, což si vyžaduje přiměřené a rychlé reakce. Další hrozbou jsou rotory. Ty stejně jako vodní víry pod splavem mohou stáhnout letoun dolů. Příroda své pokušitele trestá i zavřením oblačnosti, kdy může být pilot dezorientován a snaží se rychle najít mezeru v mracích, to vede mnohdy k nouzovým přistáním v polích.
Přestože je vlna nebezpečná nabízí odvážlivcům, kteří se na ní vydají neopakovatelné zážitky. Mohou na ní dosáhnout vrcholných výkonů a kochat se krásami českých, polských a německých hor.